Chování koní ve stádě – základní projevy

Občas vídáme a častěji spíše slýcháme, že někteří koně jsou ve stádě nebezpeční vůči ostatním koním. Koně se z výběhu vracejí se škrábanci, kopanci a nejčastěji kousanci.

Ano, koně mezi sebou mají konflikty, kterými si vyjasňují svou hierarchii a to nejčastěji mimikou uší a obličeje. Až poté dochází k samotnému konfliktu, kterému se však koně snaží spíše vyhnout, neboť ten by pro ně v přírodě mohl být často smrtící. 

To, co koně využívají nejčastěji, jsou pro nás skoro neviditelné signály či signály, které přehlížíme, pokud nejsme v těsné blízkosti koní. Obyčejné dupnutí či stažení uší k hlavě je výraz, kterému každý z nás může přisoudit jiný význam. Někteří si toho nevšímají. Jiní si myslí, že kůň je naštvaný či agresivní. To, čeho si nejčastěji všímáme je, když již samotní koně na sebe zaútočí nebo si dominantní kůň utvrzuje své postavení kopáním a kousáním. Rozeberme si chování po částech. Proč a jak vzniká a z jakého důvodu.

Kopání

Základy chování koní ve stáděKOPÁNÍ je mezi koňmi zcela přirozené a neděje se tak často, jak se nám může zdát.

Koně častěji používají pouze vyhrožování (stejně jako někteří z nás). Nejčastěji se sami setkáme s tím, že kůň pouze zvedá nohu a následně dupne na zem. Tím se kůň snaží dávat najevo, že pokud ho dále bude jiný kůň obtěžovat a neustoupí, dostane ránu. Každý kůň na tuto výhrůžku odpoví jinak, co kůň to individualita. Někteří, hlavně slabší jedinci, ustoupí. Silnější nebo přibližně stejně silní jedinci ve stádě zas dají koni najevo, že on má ustoupit. Pokud kůň neustoupí, mohou po sobě začít kopat zadky o silnější místo ve stádě. Mezi koňmi mohou být boje o různé pozice, někdy i o tu vedoucí, kdy se vedoucího koně snaží jiný kůň sesadit z tzv. postu vůdce. U koní na doprovodné fotografii je jasně vidět, jak si dominantní kůň vymezuje svůj osobní prostor.

Vzpínání

Hřebci

VZPÍNÁNÍ je často přikládáno koním, kteří se nás snaží zastrašit či se nás zbavit, a to nejčastěji ze svého hřbetu a tím pádem je toto chování bráno jako špatné.

Když se však podíváme do historie koní a do výběhu, můžeme vzpínání také vidět avšak v menší míře. Vzpínání může mít různé důvody. Někteří koně, nejčastěji však hříbata, si takto mohou hrát a tzv. trénovat. U hřebců ve volné přírodě se jedná o boj o klisny. Pouze vůdčí hřebec se může pářit s klisnami. Hřebec se buď může snažit přebrat druhému celé stádo či určité klisny, které si vyhlídl. Tyto konflikty nejsou příliš časté a jejich následky mohou být pro jednoho z účastníků až smrtelné. Na přiložené fotografii je dobře zachycen nelítostným boj hřebců o vůdčí post ve stádě.

Kousání

Chování koní

KOUSÁNÍ koní mezi sebou má několik různých důvodů a to jak dobré tak špatné.

To špatné neboli agresivní je kousání do různých částí těla z důvodu ukázky síly. Nejčastěji se koně kousají „do zadku“. Častá odpověď koně je následné kopnutí druhého jedince. Koně se také zakusují sami sobě do krku, aby druhému jedinci dali najevo, že jsou silnější. Odpovědí druhého jedince je v tomto případě také kousnutí. Zde jde poté o to, kdo bude silnější. Koně také klopí uši, aby dali najevo, že je druhý kůň moc blízko. Dominantní kůň si takto umocňuje své vůdčí postavení.

Závěr

Zamysleme se nad tím, proč výše popsané chování koně dělají a jaké to má pro ně důsledky. Koně žili celá staletí od dob začátku svého evolučního vývoje ve stádě, aby se chránili před predátory. Koně jsou býložravci a tím pádem bývali také potravou masožravých predátorů. Pokud je vás více, snadněji se ubráníte. Navíc socializace hříbat ve stádě, je ten nejlepší základ proto, aby z nich vyrostli zdraví a psychicky vyrovnaní jedinci. To je důvod, proč by se koně měli chovat ve stádě a ne jednotlivě. 

Člověk však často zasahuje do chování koní ve stádě a tím může porušovat vzájemné vztahy a narušovat celou hierarchii a chod stáda. To se velmi často stává oddělováním určitých jedinců od zbytku stáda či krmením pouze určitých jedinců ze stáda. Koně se poté mohou kousat a kopat jen z důvodu, že některý dostal něco dobrého a jiný ne.

Pro lepší porozumění si můžete přečíst knihu o řeči těla koní.

Autor článku: Lucie K.